Jak předcházet poruchám komunikace už od narození?

Komunikace je jednou z nejdůležitějších lidských schopností.  Její narušení způsobuje překážky jak ve výchově a vzdělávání, tak v socializaci dítěte.

U dětí se můžeme setkat s různými druhy narušené komunikační schopnosti. Většina řečových poruch se projevuje a diagnostikuje až v pozdějším věku. Některé poruchy komunikace se však mohou objevit i u velmi malých dětí.
U nejmenších dětí se jako první setkáváme s opožděným vývojem řeči. Do 1 roku věku dítěte je naprosto přirozená fyziologická nemluvnost, která se u některých dětí může prodlužovat až do 3 let.

Nejdůležitější je správná láskyplná komunikace s dítětem.

Aby nedocházelo k tomu, že naše dítě nemluví až do 3 let, je potřeba již od narození přirozeně podporovat své děti ve vývoji řeči a vytvořit jim tak optimální podmínky pro stimulaci řečového vývoje. Vedle rozvoje zrakového a sluchového vnímání, intelektu, rozumových schopností a motoriky hraje nemalou roli také citová oblast a prostředí, ve kterém dítě vyrůstá.
Je důležitá správná láskyplná komunikace s dítětem. Hlavní je přirozeně a ve správnou chvíli a co nejčastěji reagovat na snahy dítěte o komunikaci. Kdy nastává ta správná chvíle? V okamžiku, kdy se s námi dítě snaží komunikovat. Malé děti s námi komunikují výskáním, broukáním, gesty, úsměvem. Na všechny tyto signály by měli rodiče pozitivně s nadšením reagovat. Stačí reakce úsměvem, pohlazením, slovní odpovědí, povzbuzením nebo stejným zavýsknutím. Potéje důležité vždy vyčkat na další reakci svého miminka, na kterou rodič opět zareaguje. Toto nevinné povídání učí miminka základům konverzace.Pozitivní přirozená reakce na zvukové a řečové projevy dítěte je pro něj velkou motivací k dalším pokusům o komunikaci.
To, co dítěti nejvíc pomáhá při rozvoji jeho komunikace, není, co slyší rodiče říkat, ale správně načasovaná láskyplná interakce s dítětem.

Významnou roli v rozvoji řeči má citová oblast.

Nedostatek citů může být jedním z faktorů vzniku opožděného vývoje řeči. Proto je nejdůležitější dávat svému dítěti dostatek lásky a dát mu pocit jistoty a bezpečí.Zkuste se naladit na své miminko a na jeho potřeby a vždy je včas uspokojit. Dítě tak získává pocit důvěry ve vás a v okolní svět. V takovém prostředí se dítě může optimálně vyvíjet po všech stránkách.
Důležitá je i rodinná atmosféra. V přátelské, klidném a láskyplném prostředí se dítě vyvíjí daleko rychleji a přirozeněji než v rodině, kde jsou hádky na denním pořádku, kde vládne chaos a nedůvěra.

Znakování s miminky a batolaty podporuje přirozený řečový vývoj.

Jako logopedka také vidím, že významnou úlohu při předcházení opožděnému vývoji řeči, hraje Baby Signs – znaková řeč pro batolata. Baby Signs je skvělý nástroj, který přirozeně podporuje rozvoj řeči a komunikace a měl by být součástí optimálního a přirozeného vývoje řeči u všech dětí. Kromě rozvoje řeči umožňuje znakování malému dítěti vyjádřit své potřeby, svůj zájem o konkrétní věci a tak pomáhá dětem budovat tolik důležité sebevědomí.

Pozor na koktavost u malých dětí.

I u velmi malých dětí, které už začaly používat slova a věty, se může objevit koktavost.
Koktavost je velmi komplikovaná porucha řeči. Nezasahuje pouze do oblasti řeči, ale také do oblasti psychiky, mnohdy je narušeno neverbální chování (překonávání různých křečí v obličeji, grimasy, manipulace s prsty…).
Jednou z příčin vzniku koktavosti může být psychotrauma, šok, úlek, negativní zážitek.Mezi rizikové faktory se také řadí výrazný nedostatek sebedůvěry, náhlé změny kvality života (rozvod rodičů, stěhování, odloučení od rodičů,…), nevhodný způsob interakce s dítětem. S koktavostí se setkáváme i u přetížených dětí zaplavených příliš mnoha podněty z rozumové a slovní oblasti, u dětí, kterými se ctižádostiví rodiče chlubí, jak jsou chytré, a předvádějí je.

Z tohoto výčtu je patrné, že vznik koktavosti má úzkou souvislost s emočním prožíváním dítěte. Dle mého názoru se na vzniku koktavosti podílejí především tři hlavní emoce – ÚZKOST STRACH, STRES a potlačování emocí.

Umožněte dětem projevit jejich emoce.

Všichni jsme někdy byli smutní, unavení, rozzlobení, veselí, vzteklí … O svých vnitřních pocitech je třeba mluvit s dětmi.  Je důležité dětem ukázat, že i my prožíváme takové pocity. Mají právo cítit strach, vztekat se, když se jim něco nelíbí, mohou plakat a být smutní… Je důležité dětem ukázat, že je máme rádi i s jejich emocemi a mohou se u nás cítit v bezpečí. Pokud si děti své emoce mohou zažít a vyjádřit, zbaví se napětí, které se uvnitř nich hromadí.V opačném případě by se toto napětí mohlo hromadit v těle,a mohlo by se, později navenek projevit třeba právě koktáním.

Strach dětí může být také spouštěčem, kdy dítě začne koktat. Někteří rodiče, kteří nevidí důležitost obav svého dítěte a dokonce je považují za nevhodné, se snaží, aby dítě svůj strach překonalo. Např. dítě se bojí vody, ale tatínek ho hodí do vody navzdory jeho protestům. Nebo dítě má strach z čertů, ale na Mikuláše rodiče pozvou domů čerty, aby děti postrašili. Tlačit na dítě není účinná metoda, která by mu pomohla překonat strach a může mít dlouhodobé negativní následky. Každý strach má svůj důvod, když je třeba pro dospělého neznámý. Je nutné strach dětí respektovat a přijmout. Důležité je dát dítěti čas, aby se samo rozhodlo čelit svému strachu, aby jeho strach byl vystřídán touhou. Když rozhodnutí čelit problému přijde od rodiče, dítě to udělá, protože chce rodiči vyhovět, ale nemobilizuje své vlastní síly a necítí se samo zodpovědné.

Jak pomoct dítěti překonat strach a úzkost?


Je důležité dodat dítěti pocit bezpečí a jistoty. Dítěti bychom měli projevovat náklonnost a přijímat jej i s nedostatky. Pocit bezpečí dodává dítěti i fyzický kontakt (objetí, pohlazení). Dítě musí cítit, že jej má někdo rád.

Měli bychom se pokusit zvýšit sebevědomí a sebedůvěru dítěte. Navozujte situace, ve kterých se dítě může cítit úspěšně a za které může být pochváleno. Sebevědomí zvyšujeme povzbuzováním a podporováním dítěte v běžných činnostech.

 

Rozvoj dětské řeči je fascinující záležitost a vliv rodiče na tento rozvoj je obrovský. Informovaný rodič má příležitost poskytnout svému dítěti ideální podmínky pro rozvoj komunikace a předejde tak problémům v komunikaci, které by se mohly objevit v pozdějším věku.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *