Jak souvisí pohyb s vývojem řeči?

Na první pohled by se mohlo zdát, že pohyb celého těla nemá s řečí žádnou souvislost. Když se však podíváme na definici řeči z hlediska pohybového, bude nám hned jasné, že ve skutečnosti je to právě pohyb, který má na řeč důležitý vliv.

Řeč lze definovat jako vrcholnou a nejdokonalejší pohybovou aktivitu člověka.

Z této definice vyplývá, že řeč = pohyb a tedy pohyb = řeč.

Řeč je možná díky pohybu svalů hlasivek, rtů, jazyka, čelisti, patra a také svalů hrudníku zajišťující dýchání. Dosažená úroveň řeči je komplexním výsledkem dokonalé spolupráce dechového (plíce a bránice), fonačního (hlasivky) a artikulačního ústrojí (mluvidla).
Řeč je vrcholnou pohybovou aktivitu. Završuje tedy pohybový vývoj a je to také nejsložitější pohybová aktivita, protože je potřeba cíleně ovládat ty nejmenší a nejjemnější svalové skupiny. Předpokladem pro ovládnutí pohybu mluvních orgánů je správný pohybový vývoj větších svalových skupin celého těla.

Motoriku celého těla bychom si mohli rozdělit na hrubou motoriku, jemnou motoriku a oromotoriku neboli motoriku mluvních orgánů.

Hrubá motorika

Pod pojmem hrubá motorika označujeme celkový pohybový vývoj. Je to souhra pohybů hlavy, trupu a spolupráce horních a dolních končetin. Hrubá motorika se začíná u narozených dětí rozvíjet jako první. Postupně začínají ovládat své končetiny, otáčet hlavičku, držet hlavičku a přecházejí přes lezení, sezení až do stoje a následné chůze. Vzpřimování a rozvoj tedy probíhá od hlavy postupně k patám.

Jemná motorika

Jemná motorika je jemná práce ruky a prstů. Vývoj jemné motoriky jde ruku v ruce s vývojem hrubé motoriky. Děti postupně uvolňují sevření ručiček v pěst a začínají své ruce objevovat ústy. Postupně uchopují hračky a pohyb se stále víc zpřesňuje.
Především rozvoj jemné motoriky hraje důležitou roli v následném rozvoji řeči. Řeč i jemná motorika mají centrum v dominantní hemisféře mozku. Proto je nutné nechat dítě používat přirozeně dominantní ruku. V žádném případě ho nepřeučujeme k používání ruky druhé. Pokud bychom ho nutili k používání druhé, nedominantní ruky, neadekvátně bychom přetěžovali nedominantní hemisféru mozku a tím by se mohl zpomalit nebo zablokovat vývoj řeči. Proto do jednoho roku dítě rozvíjíme symetricky, nabízíme mu podněty na obě dvě strany a mezi 1.-3.rokem dítě samo přirozeně začne stále více upřednostňovat jednu dominantní končetinu.
S úrovní rozvoje jemné motoriky souvisí úroveň grafomotoriky. Jedná se o zvládnutí grafického projevu – kreslení, psaní. Psaní je ve své podstatě písemná forma řeči.

Oromotorika

Oromotorika = motorika mluvních orgánů. Jsou to již výše zmíněné orgány podílející se na tvorbě řeči – rty, jazyk, čelisti, měkké a tvrdé patro, tváře, hlasivky, dýchací svaly.
Tyto svaly jsou stimulovány již od narození tím, jak dítě křičí, saje, olizuje si ručičky a předměty, hraje si s mluvidly (brouká, žvatlá).

Tipy pro rozvoj jednotlivých oblastí

Hrubá motorika

Do této kategorie bychom mohli zařadit veškeré sporty a činnosti, kde se zapojuje celé tělo – jízda na kole, plavání, běh, hry s míčem, průlezky, …
Vyzdvihla bych zde básničky s pohybem, kde se snoubí rozvoj řeči a pohybu a význam dětské jógy, která komplexně rozvíjí celé tělo, zklidňuje a učí děti správnému dýchání.

Jemná motorika

Jedná se o všechny manipulační činnosti s menšími předměty – stavebnice, modelování, stříhání, navlékání korálků, třízení, přebírání předmětů…
Opět bych zde chtěla vyzdvihnout jednu aktivitu a to jsou básničky s prsty, kde se spolu vzájemné přímo rozvíjí řeč i jemná motorika.

Motorika mluvidel

K procvičování můžete využít zrcadlo a dělat na sebe s dítětem různé grimasy, napodobovat se. Vhodné jsou přímo cviky pro rozvoj motoriky mluvidel, které cíleně rozvíjejí hybnost mluvních orgánů a výrazně tak napomáhají ke správnému vývoji výslovnosti jednotlivých hlásek.

Další novinky na webu

V případě dotazů volejte: (+420) 776 791 263