Sluch jako základ správné výslovnosti

Sluchové vnímání jako základ správné výslovnosti

Sluch je společně se zrakem pro vývoj komunikace a řeči velmi důležitý. Jsou to smysly, kterými přijímáme informace z okolního prostředí.  Pro správný rozvoj v oblasti řeči je však klíčový a naprosto nenahraditelný právě sluch. Bez sluchu není řeč.
Děti se učí nápodobou. Musí dobře slyšet, aby mohly zvuk správně napodobit.

Vývoj sluchového vnímání je postupný. Děti se svůj sluch v průběhu života učí používat. Sluchové vnímání začíná rozlišováním zvuků z běžného prostředí. Teprve s vývojem řeči přibližně kolem jednoho roku začíná dítě rozlišovat lépe jednotlivá slova a napodobuje je. Stále ale vnímá slova a krátké věty jako celek. Postupně dítě rozlišuje prvky lidské řeči od věty, slova, slabiky až po hlásky. Předškolní období je klíčové pro rozvoj sluchového vnímání. Dítě začíná slyšet slabiky ve slově, vytleskává je, rozpoznává první či poslední hlásku ve slově.

Oslabené sluchové vnímání mohou mít i děti, které mají sluch v pořádku. Jedná se o něco jiného než o poruchu sluchu, kdy je dítě neslyšící nebo nedoslýchavé.  Pokud má dítě oslabené sluchové vnímání, deficity se projeví v oblasti sluchové diferenciace (tzv. fonematický sluch), rytmizaci, sluchové analýze a syntéze, sluchové paměti, naslouchání.

Sluchové vnímání a správná výslovnost hlásek

Sluchové vnímání hlásek (fonematická diferenciace) velice úzce souvisí s vývojem správné artikulace. Především v předškolním období se v souvislosti s nesprávně rozvinutým fonematickým sluchem objevuje problém rozlišování mezi tvrdými a měkkými slabikami, krátkými a dlouhými samohláskami, znělými a neznělými hláskami, apod. Tyto faktory pak mají negativní dopad na osvojení si správné výslovnosti hlásek. Všechny uvedené souvislosti se začínají projevovat už v předškolním období, ale jejich důsledky jsou dalekosáhlejší a promítají se také následně ve škole v grafické stránce řeči – čtení a psaní.

Sluchové vnímání na odpovídající úrovní je důležité také při logopedické péči. Nejčastěji se problémy s výslovností u dětí řeší v předškolním věku, kdy si ještě slova a hlásky, ze kterých je slovo poskládané, děti nedokážou přečíst. Jsou tedy odkázány pouze na sluchové vnímání. To, jak hlásky slyší, se pak následně snaží napodobit. Pokud tedy je oslabené sluchové vnímání, je i napodobování zvuku hlásek oslabené a hlásky nejsou vyslovovány správně.
Děti s oslabeným sluchovým vnímáním mají problém rozpoznat a zařadit do slov nově vyvozenou hlásku. Přestože už hlásku mají vyvozenou a hezky ji zvládají vyslovit při opakování slov, při vlastní produkci slov a vět hlásku nepoužijí, nebo ji použijí na jiném místě ve slově. Aby dokázaly hlásku zapojit do běžné řeči, je nutné ji dobře sluchově vnímat. Předpokladem je zvládnout opravit sám sebe. Slyšet, že slovo nebylo zvukově vysloveno správně. Rodiče mají tyto děti často za líné, pohodlné. Potíž je ale v tom, že dítě si není jisté jakou hlásku do slova dát, protože „to neslyší“ a jednoduše to jen zkusí.

Správný rozvoj sluchového vnímání je stěžejní složkou pro správnou výslovnost a pozdější nácvik čtení a psaní dítěte, a tedy celkovou školní úspěšnost ve škole. Z tohoto důvodu je velmi důležité věnovat této oblasti hodně pozornosti a pokud možno ji neustále rozvíjet a procvičovat.